Vlajka
Norsko je země ve Skandinávii. Má zhruba 4,5 mil. obyvatel. Hlavním městem je Oslo.
Formou vlády je konstituční monarchie. Sousedí se Švédskem na většině jihovýchodní
hranice, Finskem a Ruskem na severovýchodě.
Norsko se rozkládá v severní Evropě na západní straně Skandinávského poloostrova
a na mnoha ostrůvcích v Severním moři, Norském moři, Barentsově moři a Severním ledovém
oceánu. Pevninskými ostrovy jsou Lofoty a severněji ležící Vesteraly.
K Norsku také patří ostrov Jan Mayen 70°57´ s.š., 08°42´ z.d.,
Špicberky (Svalbard) 78°34´ s.š., 18°00´ v.d. a Medvědí ostrov
74°26´ s.š., 19°00´ v.d. a Bouvetův ostrov.
Znak
Kontinentální část Norska leží mezi 58° s.š. (Lindesneský maják 57°59´
s.š., 07°03´ v.d.) a sahá až k nejsevernějšímu výběžku pevninské
Evropy na Nordkinnu 71°08´ s.š., 27°40´ v.d.. Místa jsou od sebe
vzdálená 1700 km.
Reliéf Norska byl modelován mnoha ledovci, na západním pobřeží jsou četné
fjordy, které vznikly zatopením ledovcových údolí. Pobřeží je členité, příkré
a fjordové s mnoha drobnými ostrovy a zálivy. K jihovýchodu je pobřeží
méně členité a pozvolné, ale přemodelování ledovci je také patrné. Celým Norskem
se od jihu táhne Skandinávské pohoří s recentním zaledněním. Nejvyšší
horou je Galdh?piggen s 2469 metry nad mořem. Ve Skandinávském pohoří
se nachází největší evropský ledovec Jostedalsbreen.
Podnebí Norska je ovlivněno oceánem, zejména systémem Golfského proudu.
Nejvýrazněji se projevuje větev Norského proudu. Jižní oblasti Norska
jsou řazeny k mírně teplému, vlhkému podnebí západních pobřeží, v Köppenově
klasifikaci podnebí označované Cfb. Nejvíce srážek spadne na podzim. Severně
od Ålesundu až k 70° s.š. se táhne podnebný pás, který odpovídá
mírně teplému podnebí západních podnebí s chladným létem Cfc. Na východ
od Skandinávského pohoří se táhne pás mírně studeného kontinentálního
podnebí s chladným létem Dfc. Oblast jižního Skandinávského pohoří je pod vlivem
horského podnebí H. Za polárním kruhem panuje podnebí tundry ET.
