Wilhelm Heidkamp | Anton Schmitt | Dieter von Roeder | Herman Kuhne | Martha Heinrich Fisser | Strassa | Neuenfels | Romanby

10.dubna 1940 se deset německých torpédoborců prodralo sněhovou vánicí až k přístavu. Cíl operace s názvem Weserübung (cvičení na Vezeře) bylo "pokojně obsadit zemi".

Operace byla zahájena 9. dubna 1940. Německá výsadková vojska podporovaná letectvem a námořnictvem zaútočila na Dánsko a Norsko. Zatímco Dánsko bez boje kapitulovalo, Norové se postavili na odpor. Nedokázali však dostatečně čelit nečekanému útoku a Německo obsadilo všechny důležité přístavy. Tak byly norské síly zcela odříznuty od pomoci západních spojenců a mnoho na tom nezměnilo ani britské vylodění okolo Narviku, které přineslo jen částečný úspěch, jednak díky hrubým chybám britského velení, jednak díky faktu, že Německo mělo prakticky po celou dobu bojů v Norsku výraznou až absolutní vzdušnou převahu.

Když pak navíc došlo ke katastrofě ve Francii, musela být většina kapacit Velké Británie převelena k ochraně vlastního území před hrozícím vyloděním. Za této situace mohly mít boje jen jediný výsledek: Britové evakuovali své jednotky z Norska 8. června 1940 a Norsko samo kapitulovalo dva dny poté.

Je nepochybné, že Hitler byl k této akci dohnán a že za ni krutě zaplatil - německé hladinové loďstvo utrpělo strašlivé ztráty (včetně těžkého křižníku Blücher a dvou lehkých křižníků, Königsberg a Karlsruhe) a jeho zbrusu nová flotila torpédoborců byla téměř vyhlazena (Německo jich ztratilo celkem 10). Na druhé straně i přes tyto nepříznivé výsledky bylo německé vítězství jednoznačné - i britské námořnictvo utrpělo těžké ztráty (včetně letadlové lodi HMS Glorious) a pozemní a vzdušná střetnutí pak skončila naprosto jednoznačně - britské síly i norské vládní jednotky byly deklasovány a Británie mohla být ráda, že se jí podařilo většinu jednotek z Norska evakuovat. Německo ve výsledku získalo spoustu výhodných základen pro operace leteckých a námořních sil, které pak používalo k boji proti spojeneckým konvojům.